Česko se se svými hokejisty rozloučilo přes víkend. Na Staroměstské náměstí v Praze přišlo zapálit svíčku nemálo lidí. Těla hokejistů se rozvezou do jejich rodných měst a tam bude následovat pohřeb s rodinnými příslušníky.
Ale nejen Marek, Vašíček a Rachůnek opustili naše řady, ale i na Slovensku přišli o skvělého hráče. O kapitána týmu - Pavol Demitra.
Karel Rachůnek (†32) : Rachna, kachna...
To on se měl stát lídrem reprezentace po Jaromíru Jágrovi. Po letech v NHL i KHL vyzrál v jednoho z nejlepších beků Evropy. Byl oporou kamarádům z nároďáku, dokázal zjednat respekt celému týmu.
Vůdčí typ s buldočí povahou na ledě. A přímý, férový chlap. Slzy kanou při vzpomínce na jeho šťastný loňský rok. Jeho příběh hltala celá země. V květnu se mu ve Zlíně narodila dcera Kateřina.
Ve chvíli, kdy táta dal v semifinále MS v Německu veledůležitý vyrovnávací gól Švédům. Nastartoval tak jízdu za zlatem. „Rachna kachna,“ hulákal tehdy komentátor Záruba. Karel byl miláčkem národa.
Jan Marek (†31) :
Vyrůstal v Jindřichově Hradci, přes Třinec se dostal do Sparty. Tam hokejově dozrál a coby vítěz kanadského bodování se rozletěl do Ruska. I tam kraloval. Nesnášel porážky, kolikrát by se pro tým rozkrájel. Občas žehral na bolístky, nemoci, chodil po doktorech. Ale vždycky se na led vrátil.
Měl šikovné ruce, nezištně hledal své spoluhráče, ale když nebylo zbytí, vypálil. A gólmani lovili puk ze sítě. Miloval dres národního týmu, jak to jen trochu šlo, přijel na sraz. Ještě víc než hokej však miloval svou rodinu. Na sklonku loňského roku propíchl, že bude tátou. Konečně. Těšil se jako malý kluk a své manželce Lucii by snesl modré z nebe.
„Bude to syn, další Honzík v pořadí,“ prozradil na začátku února. Když se pak narodil, byl nejšťastnějším tátou. Tolik se těšil, jak ho naučí bruslit...
Josef Vašíček (†30) :
Vždy, když obrovitý útočník se širokým srdcem měnil klub, zůstala za ním vizitka skromného poctivce, který nikdy nic a nikoho neošidil.
Carolině pomohl tenhle bojovník ke Stanley Cupu a v NHL si vysloužil přezdívku Kondor, protože po ledě doslova létal a drtil soupeře. Zámoří i Rusko měl rád, ale těšil se domů na Vysočinu.
„Dostavěl jsem v Brodě barák, takže bych tam chtěl určitě zůstat. Jsem patriot,“ povídal. Pokud jde o létání, krátil si ho oblíbeným pokerem.
„Hrajeme hlavně v letadle, kdy trávíme dlouhé cesty na zápasy nebo ze zápasů,“ vyprávěl.
Člověku se derou do očí slzy při pomyšlení, jak si s ním včera zahrál krutý osud. Možná, že měl Pepík zrovna v ruce čtyři krále když... V pondělí by měl narozeniny, čest jeho památce!
Toto video je jedno z nejlepších, co jsem na Youtube viděla. Bylo na internetu hned v den havárie. Člověk si při tom uvědomí, že si musí každého dne vážit....
Ale každý si musí 11. září vzpomenout ještě na jednu tragédii. Ano, pád Dvojčat v Americe. Atentát na Dvojčata se uskutečnil ráno roku 2001. V Česku to už bylo po druhé hodině odpolední.
V tento zemřelo na 3 tisíce lidí a nespočet zraněných, ale kdo počítá bolest pozůstalých?
A zajímavost -
Provokací skončilo 11. září v Plzni. Na pomník americkým osvoboditelům města na konci 2. světové války, jehož pylony vzdáleně připomínají dvě věže, kdosi v podvečer nalepil papírový model letadla s nápisem Bin Ladin Airlines.
Teď nekoukám na začátek školy, ale myslím, že září přestávám mít ráda. Nepochopte to
špatně, ale někdy bych nějaké věci prostě vymazala :(
Hoši děkujeme!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat