2. Advent na AFR
Tak dnešním tématem bude hlavně Mikuláše, který se slavil čtvrtek 6. prosince, ale děti se pěkně bály 5. prosince ;) Já, jak už jsem psala minulý týden chodím už nějakým tím pátým šestým rokem za čerta. Dohodli jsme se na základní škole s kamarádkami a pak už to bylo tak nějak jasné, že budeme chodit i příště. Vždycky se moc těším na chození a strašení, protože je to opravdu zážitek na dlouhou dobu. Ten křik, jen co vejdeme do dveří je prostě zlatý : D A věta ,,Řekneš nám nějakou básničku?" nebo ,,Byl/a jsi hodný/á?" padne během večera snad 100x.
A jak středa 5. prosince probíhala? Ze školy jsem šla o něco dříve, protože příprava ( obleky a líčení ) taky zabere nějaký ten čas. Okolo páté vyjíždíme. Ano, máme speciální dodávku :D A pak už podle notýsku s adresami jezdíme od domu k domu a strašíme. Letos jsme byli po druhé u mojí sestřenice, které byly letos 3 roky... panečku, jak ta se bála! Tak doufám, že jí to vydrží a že nebude zlobit.
Naše rodina strašení moc nedodržovala. Nebo alespoň za mě ne. Za starší sestry ano a to se rodiče shodli na tom, že vystrašení k počůrání je až moc. Inu u nás v městečku chodívávali opravdu hrozné masky a na malé děti to bylo opravdu moc. Teda, né že bych nás obhajovala... ale znáte to. Mamka nám říkala, že Mikuláš už tu byl a že jsme ho neslyšeli. Nechal nám igelitku s dobrotama ( nikdy jsem nedostala uhlí! :D ) za dveřmi a bylo to. Když jsme si nacpali břicha, jsme naskákali do auta a jezdili jsme po městě a koukali na skupinky čertů, andělů a Mikulášů. Bohužel rok od roku se počet těchto skupinek snižuje a letos jsme v našem městě napočítala ( i s námi ) tři. Je to hrozná škoda. Jinde mají třeba koledování na Halloweena nebo hledání vajíček na zahradě - my máme Mikuláše a vypadá to, že už ho za chvíli mít ani nebudeme. Také moc nepomáhá ani fakt, že ostatní po Mikuláších házejí petardy, to bych ty lidi pořádně vykrákala zač je toho loket.
Jinak Mikuláše mám ráda, protože je to taková předzvěst Vánocům :D Venku už svítí, blikají, světélkují všelijaké žárovičky, na náměstích jsou Vánoční stromky ... prostě krása.
Naše rodina strašení moc nedodržovala. Nebo alespoň za mě ne. Za starší sestry ano a to se rodiče shodli na tom, že vystrašení k počůrání je až moc. Inu u nás v městečku chodívávali opravdu hrozné masky a na malé děti to bylo opravdu moc. Teda, né že bych nás obhajovala... ale znáte to. Mamka nám říkala, že Mikuláš už tu byl a že jsme ho neslyšeli. Nechal nám igelitku s dobrotama ( nikdy jsem nedostala uhlí! :D ) za dveřmi a bylo to. Když jsme si nacpali břicha, jsme naskákali do auta a jezdili jsme po městě a koukali na skupinky čertů, andělů a Mikulášů. Bohužel rok od roku se počet těchto skupinek snižuje a letos jsme v našem městě napočítala ( i s námi ) tři. Je to hrozná škoda. Jinde mají třeba koledování na Halloweena nebo hledání vajíček na zahradě - my máme Mikuláše a vypadá to, že už ho za chvíli mít ani nebudeme. Také moc nepomáhá ani fakt, že ostatní po Mikuláších házejí petardy, to bych ty lidi pořádně vykrákala zač je toho loket.
Jinak Mikuláše mám ráda, protože je to taková předzvěst Vánocům :D Venku už svítí, blikají, světélkují všelijaké žárovičky, na náměstích jsou Vánoční stromky ... prostě krása.
Žádné komentáře:
Okomentovat