Pro dnešek vybírám...
Hostitel by Stephenie Meyer
Opět zavřel oči. Husté černé řasy mu zvlhly slzami. Viděla jsem, jak se lesknou.
Ále, jdi do toho , povzdechla si Mel. Dělej, po čem toužíš. Já... půjdu do vedlejší místnosti, dodala suše.
Díky.
Objala jsem Iana kolem krku a stáhla ho k sobě tak nízko, až jsem se rty dotkla těch jeho.
Sevřel mě v náručí a přivinul si mě pevně na prsa. Naše rty se začaly pohybovat ve stejném rytmu, splývaly, jako by se už nikdy neměly oddělit, jako by to nebylo nevyhnutelné, a já cítila sůl našich slzí. Těch jeho a těch mých.
Cosi se změnilo.

Žádné komentáře:
Okomentovat